Botvinnik prý doporučoval čtyřicetiminutovou procházku před partií. Tak jsem se tím tentokrát řídil a šel na Duras z Jundrova pěšky. (Ne že by mi to neprospělo! Viz např. http://sachyvyskov.netstranky.cz/aktuality/kp-i-mks-vyskov-a-veze-tri-body-z.html, zejména  pak komentář admina. Pro fajnšmekry doporučuji i protichůdné a velmi korektní vyjádření vyškovského Jardy Hejného z 12.1.2014 http://www.jmss.chess.cz/forum.php?lView=10&orView=created+desc&oView=50 ).

Ráno jsem v AS Clubu vyzvedl našeho plyšového talismana (Bez něj ani ránu!) a vyrazil jsem směr Královo Pole. V 8:40 bylo na místě srazu na Vodové už pět našich hráčů. Cestou do hrací místnosti Durasu se k nám připojil Venca a vzápětí hlásil Michal, že Růžičci už parkují. Hurá, jsme v plném počtu! Nikoho z nás nezmátlo, že se hraje v sobotu.

Totéž však bohužel neplatilo o soupeři. Durasáků přišlo jen sedm a kapitán neměl pro absentéra pochopení. Jinak však Ruda Moulis úvodním proslovem navodil příjemnou atmosféru, omluvil se Oldovi, že nebude mít proti komu hrát, předal soudcování zápasu Michalovi Šípkovi a řekl nám, že o postupujícím už je beztak jasno. Oni, že postoupit netouží a že nám to přejí. Oponovali jsme, že na řeči nedáme a že se nenecháme odradit od toho, abychom bojovali naplno. Několik známých, kteří se delší dobu neviděli, prohodili pár slov a vzájemně si vzdali hold. V přátelské náladě jsme sedli k šachovnicím a rozehráli nejdůležitější utkání letošního ročníku KPII B. Vítěz tohoto zápasu bude téměř jistě vítězem KPII, při remíze bychom těžili z lepšího skóre my.

Hrálo se na sedmi šachovnicích a Olda obcházel okolo jako pozorovatel. Že v tomto utkání nebudou platit žádné jistoty tohoto ročníku, jsem zjistil při pohledu na partii Michala Šípka. Soupeřova dáma na h6 a Michal, hrající černými, usilovně přemýšlí, co s tím. Teprve po dvou a půl hodině hry bylo slyšet rozruch na třetí šachovnici. Soupeři už rovnali figurky a vyrozuměl jsem, že soupeř Franty Růžičky přehlédl nějaký taktický obrat a bylo vymalováno. Krátce na to dal Michal koncovku za remis. Mezivýsledek 2,5:0,5 a bojovalo se už jen na pěti deskách. Při pohledu napravo ode mě jsem viděl, jak pan Koblížek na čtvrté šachovnici drtí Martina Hoška. Tlak na Martinovo pole f2 byl neudržitelný. Ať Martin dělal cokoli, ztrácel materiál či dostával mat, nebo obojí. Martin zastavil hodiny a bylo to 2,5:1,5. Pozice Vency na první desce s věží a pěšcem proti dvěma figurám mi přišla podezřelá. Martin Růžička na šesté hledal jak přelstít pana Moulise ve střelcové koncovce, ale já tam viděl pro Martina spíše rizika než příležitosti.

V té chvíli mi Olda na chodbě zvěstuje: „Musíš vyhrát!“ Pravda je, že prvních 30 tahů jsem proti nadějnému mladíkovi Danielu Daňkovi odehrál pěkně. Černými jsem soupeře k ničemu nepustil. Získal jsem dvojici střelců, posléze pak pěšce navíc, kterého soupeř odmítl bránit, aby se nedostal do pasivní pozice, a ještě jsem střelcem a dámou tlačil na pole g2.

Ale pak jako by mi došla šťáva. Se slabším časem jsem zahrál několik bezpečných, ale nepřesných tahů, pamětliv Petrovy poučky: „Nedovolíš soupeři protihru a hraje se jen na dva výsledky.“ Ale moje provedení nic moc. Nejdříve výměna dam, pak výměna věží, která nemusela být – moje věž se tvářila jako lepší. Poté výměna jednoho z mých střelců za koně, aby se soupeřův jezdec nezaktivizoval a nedej bože, abych ho později nemusel směnit za toho druhého střelce a nezůstali nám na ploše střelci, kteří se nikdy nepotkají. A k tomu ještě strategicky chybná výměna mého „f“ pěšce za soupeřova „h“ pěšce a blokace mých pěšců na černých polích při černopolných střelcích. Jediným pozitivem této fáze hry bylo to, že se mi podařilo udělat 40 tahů za 2 hodiny.

Na šachovnici tak stála koncovka, kde jsem měl sice na „b“ sloupci volného pěšce navíc, ale neměl jsem ho jak podpořit. Soupeř měl lepšího střelce a já marně hledal cestu k výhře. V duchu se mi vybavila expresivní slova jednoho v Česku naturalizovaného slovenského právníka: „Vy Češi nemůžete vítězit, protože jste pržizdisráči.“

Naštěstí v tu chvíli Mirek Pakosta na druhé šachovnici uplatnil rozhodující výhodu v postupujících pěšcích „b“ a „c“. Soupeři prý hrozil i mat pěšcem na b6. Pěkný profesionální výkon od amatéra, Mirku! (viz: http://www.jmss.chess.cz/forum.php?lView=10&orView=created+desc&oView=10, viz zejména laskavě ironický komentář Petra Krolopa ze 7.2.2014 )

Vedli jsme 3,5:1,5 a já jsem se tak lépe smiřoval s tím, že mou partii, pokud nechci prohrát, už netahám na dva výsledky, ale jen na jeden výsledek. A tak jsem nabídl remízu, kterou jsem soupeři ještě před pár tahy odmítl. Soupeř přijal: 4:2. Vzápětí dal svou střelcovku za remis i Martin Růžička. Kapitán nás oba pochválil, protože to byly rozhodující půlbody. Tak aspoň to „velmistrovské“ rozhodnutí nelámat partii přes koleno a dát to za remis, když už má předvedená hra v druhé půlce partie stála za starou belu. Soupeři musím za odehranou koncovku vyseknout poklonu.

Domů jsem odcházel za stavu 4,5:2,5 pro nás a až z webu jsem se dozvěděl, že Venca svou koncovku věže proti dvěma lehkým figurám dokázal proměnit v remízu.

Určitě to byl nejtěžší letošní zápas. Konečný výsledek 5:3 pro nás znamená, že pokud v posledním kole uhrajeme se sestupem ohroženými Střelicemi alespoň dva a půl bodu, nemůže nám v postupu zabránit ani teoretická výhra Durasu nad Moravskou Slávií 8:0. Tak možná jsme po výhře na Durasu (šachovou výsledkovou terminologií řečeno) už jedenapůl nohou v KP1.

Ale pojďme se soustředit na poslední kolo proti Střelicím. Třeba když vyhrajeme velkým rozdílem, pomůžeme tím sympatickému týmu lokomotivních mladíků „Loko E“ k záchraně a Ti nám nakonec odpustí, že jsme proti nim nastoupili i s Petrem Piskem. (viz http://www.lokobrno.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=365:loko-e-x-jezdci-jundrov&catid=65:e-kp-ii&Itemid=75 )

V posledním kole se bude na dálku bojovat o bronzové medaile mezi Znojmem a Moravskou Slávií. Oba týmy mají silné soupeře, takže stát se může cokoli. My se budeme alespoň snažit, aby se nestalo nic překvapivého na prvním místě.

Nejméně tři zápasy (Jezdci – Střelice, Morenda – Duras, Loko E – Kuřim) se hrají v naší jundrovské klubovně. Tak budeme mít příležitost poklábosit s našimi soupeři z minulých kol a vzájemně si vyříkat, kdo komu kdy nastavil figuru, či jinak zavzpomínat na letošní ročník. Přijďte se všichni podívat (v neděli 2. března od 10 hodin) a vychutnat si slavnostní atmosféru závěrečného kola soutěže.

Antonín Továrek ml.