Tak pohodový zápas jako tuto neděli už jsme dlouho nezažili. Olda Šípek se ještě před zápasem všem nezapomněl pochlubit, že a jakým způsobem porušil před zápasem životosprávu. Od líčení intimních detailů ho vyrušily jen jeho kapitánské povinnosti. Uvítal hosty z Vyškova, popřál všem hodně zdaru a rozsadil nás k šachovnicím. Pohodovou atmosféru dotvářel i fakt, že bratři Seidlové nastupovali každý za jiný tým a seděli od sebe jen o jednu šachovnici. Navíc kromě Štěpána Seidla nastupují za Vyškov další dva Toníkovi jihlavští spoluhráči, Jarda Hejný a Tomáš Mouryc.

Pohodový zápas to byl především pro domácí. Jistota účasti v příštím ročníku KP 1, vybojovaná v infarktovém zápase v Bystrci v minulém kole, nám umožnila rozvolnit sestavu a dát příležitost ke hře i těm hráčům, kteří si letos moc nezahráli a zasloužili si to. Jirka Slezák i Radek Přibyl se za to odvděčili sympatickým výkonem. První dvě remízy se urodily právě na jejich šachovnicích, ale nešlo o žádné rychlokvašky. V obou případech smíru předcházel tuhý boj. Jirka předvedl pevný a spolehlivý výkon. A Radek vybojoval remízu s panem Rozumkem, tedy se silným a zkušeným hráčem, kterého soupeř záměrně nastrčil do spodní poloviny soupisky s cílem, aby sbíral body. Tedy po třech hodinách hry svítilo na ukazateli skóre 1:1.

Průběžný vývoj na šachovnicích dlouho nenapovídal, jak dopadne konečný výsledek. Velmi dobře hrál Franta Růžička, který měl na šachovnici lepší, dost možná vyhranou pozici se Štěpánem Seidlem. Lépe stáli i Olda Šípek a Zdeněk Tioka. Jako na houpačce vypadala partie Toníka Seidla a já jsem, myslím, než jsem to pokazil, stál taky velmi dobře. Obzvláště na střelce na c3 s přehledem přes celou šachovnici jsem byl pyšný.

Právě v partiích, do kterých jsme vkládali největší ambice, se začaly dít věci. Franta Růžička jednotahově ztratil figuru. Svou partii sérií nepřesností pokazili i Zdeněk Tioka a Olda Šípek. A rázem bylo po zápase. Toník Seidl z věžové koncovky nemohl vykřesat více než remis. Já jsem postupně poztrácel kromě jednoho obětovaného další dva regulérní pěšce. Ale ztráta mínus tři pěšci vzhledem ke koncovce dam a nestejných střelců pořád dávala určitou naději. Tak jako tak, nakonec jsem byl vděčný za možnost věčně šachovat černého krále, takže remis. Nejurputněji bojoval s pěšcem více v remízové věžovce proti soupeřovi a jeho času Standa Staněk. Nakonec ani Standa nedokázal zvítězit.

Ono bez jediné partiové výhry se těžko vyhrává zápas. Při třech prohrách a pěti remízách zní konečný zápasový výsledek 2,5:5,5. Tato prohra nemrzí, zachráněni jsme byli, pěkně jsme si zahráli a soupeř byl prostě lepší. Takže Vyškov zaslouženě postupuje do ligy. Gratulujeme!